Jdi na obsah Jdi na menu
 


Adriano

ObrazekČtvrti Vila de Cruzeiro říkají v Brazílii favela a je to jedna z nejšpinavějších a nejchudších části Rio de Janeira. Hlad a bídu tady potkáte na každém kroku, vyrazit sem po setmění si dovolí jen málokdo. A právě tady se 17. února 1982 narodil Adriano Leite Ribeiro, nynější poklad Interu Milán.

Jeho dětství se neliší od příběhů ostatních hvězd pocházejících z Brazílie. Fotbal byl pro mladíky z chudých rodin jedinou zábavou, a tak se mu věnovali každou volnou chvilku. Na ulici se ve fotbalových kláních tužil s kamarády - až do sedmi let, kdy si ho všimli vyhledávači talentů slavného brazilského klubu Flamengo. Ulice brazilského velkoměsta vyměnil za tréninkové a školní centrum ,,Escolinha'', kde Flamengo pečuje o talentovaná dítka. A z Adriana tu vyrostl prvotřídní útočník světových kvalit.

Navzdory mohutné postavě - na 189 cm výšky připadá 87 kg váhy - je Adriano mrštný a technický vybavený. Díky vysokému vzrůstu má respekt obránců a převahu v hlavičkových soubojích, což vytváří v kombinaci s technickou dovednosti nebezpečný útočný koktejl. Největší předností snědého hromotluka je však delikátní levačka. ,,Jeho levá noha, to je něco neuvěřitelného,'' nese se z úst trenérů, spoluhráčů, fanoušků i brankářů. Jelikož už v mládí ostatní chlapce vzrůstem výrazně přečníval, začínal Adriano jako střední obránce. V obraně vydržel až do patnácti let, když ho trenér z nouze poslal na hrot útoku. Tahle pozice už Adrianovi zůstala - a náramně mu svědčí. V dresu Flamenga debutoval v roce 2000 v zápase proti Sao Paulu. Na hřiště vběhl až ve druhém poločase, ale hned po pěti minutách pobytu na hřišti vyrovnal na 1:1. Posléze si připsal ještě tři brankové asistence a stal se jasným hrdinou zápasu.Obrazek

Pověst o zrození nové střelecké hvězdy se rychle rozšířila do všech koutů Brazílie. Přesto se kdekdo divil, když tehdejší trenér národního týmu Emerson Leao vybral do týmu i osmnáctiletého mladíčka, který neměl ani v klubu jistou pozici. ,,Adriano je hráč pro budoucnost. Je to typ vysokého a šikovného útočníka, jakého Brazílie už hodně dlouho neměla,'' tvrdil Leao v listopadu 2000 před kvalifikačním utkání proti Kolumbii. Mnoho expertů varovalo, že tak mladý fotbalista ještě není připraven na špičkový fotbal, ale Adriano nezklamal. Leao mu dal proti Kolumbii v závěru zápasu šanci a mladík naznačil obrovský talent.

Vytáhlý útočník předtím dovedl svou zemi k vítězství na mistrovství světa sedmnáctiletých. Většina hráčů tehdejšího týmu to nikdy daleko nedotáhla, ne tak Adriano. ,,Reprezentační tým dospělých mě naučil zodpovědnosti. Když jsem byl poprvé vybrán mezi nejlepší hráče země, dodalo mi to chuť dál na sobě pracovat,'' svěřuje se. V létě 2001 reprezentoval Brazílii na mistrovství světa do 20 let a se šesti brankami se stal druhým nejlepším střelcem turnaje za Argentincem Javierem Saviolou. Jenže Brazílie vypadla už ve čtvrtfinále s Ghanou.

ObrazekPřesto mělo mnoho evropských skautů v bloku zaznamenáno: Adriano Leite, Brazílie. Šest branek za tým, který vypadl ve čtvrtfinále, udělalo dojem. Jako první projevil zájem Inter Milán a nabídl Flamengu hostování, jenže Adriannův mateřský klub potřeboval peníze a trval na přestupu. A tak se zrodil velký a komplikovaný přesun připomínající legendární filmovou akci Kulový blesk. Flamengo se po dvou letech vzdalo Adriana ve prospěch Interu Milán, Vymleta naopak z Paříže Saint-Germain zamířil do Flamenga a Reinaldo z Interu do Paříže.

V době, kdy Adriano přišel do milánského klubu, v kádru se objevila skvělá věhlasná ofenzivní esa - Vieri, Ronaldo, Kallon nebo Hakan Sukur. Přesto, navzdory tvrdé konkurenci, Adriano bravurně využil jednu z mála šanci, kterou mu dal nyní už bývalý trenér Interu Hector Cuper.

Debut v modročerném dresu si brazilský junior odbyl na slavném stadionu Santiago Bernabeu proti Realu Madrid. Bílý balet tehdy uspořádal turnaj na oslavu sta let existence klubu. Adriano se nechoval jako uctivý gratulant a báječně zahraným přímým kopem sebral Realu naději na dobrý výsledek.

Ani to mu však místo v kádru Interu nepojistilo, přednost dostávali zkušenější a známější konkurenti, a tak Adriano v lednu 2002 putoval na hostování do Fiorentiny. Po pouhých osmi ligových utkáních v dresu nerazzurri. Jenže Fiorentina tehdy procházela nejsložitějším obdobím za dobu své existence, které vyvrcholilo bankrotem a zánikem kdysi slavného klubu.

Ačkoliv Adriano v 15 zápasech za Fiorentinu nastřílel slušných 6 branek, rozložené ,,Fialky'' nemohlo nic zachránit od sestupu. Ani v mateřském klubu si Brazilec klidu neužil. Inter právě nešťastně v posledním kole přišel o titul a vedení dělalo vše pro to, aby se podobný výpadek neopakoval. Inter potřeboval zkušenost a spolehlivost, nebyl čas zaučovat mladé talenty, proto ,,polovinu'' Adriana odprodal Parmě a souhlasil s tím, že následující dvě sezony stráví ve městě potravin.

ObrazekV Parmě našel Adriano ideální podmínky pro růst. Hráči tam nejsou pod takovým tlakem, navíc tamní klubový managament je proslulý obezřetnou práci s nadějnými fotbalisty. Adriano se za důvěru odvděčil a hned v úvodní sezoně nasázel v 28 zápasech 15 gólů. Ten počin ho vystřelil mezi nejlepší útočníky Serie A.

Za úspěchem táhly Parmu vedle Adriánových branek i skvělé výkony rumunského útočníka Adriana Mutua, jehož před touto sezonou zlákaly ruské dolary do Chelsea. To měla být podle předpokladů pro Adriana vážná ztráta, ale brazilská hvězda se odpovědnosti nezalekal. ,,Ano, Mutu mi v minulé sezoně velice pomohl, ale v Parmě zůstalo i po jeho odchodu mnoho kvalitních fotbalistů. S jeho ztrátou se vyrovnáme,'' pravil odhodlaně.

A opravdu - začátek sezony byl pro jednadvacetiletého kanonýra jako z krásného snu. V prvních šesti zápasech nového ročníku nastřílel sedm branek, trefil se navíc v každém z těchto utkání. Po polovině sezony měl na kontě 8 branek v 9 zápasech a slušně rozjel boj o korunu krále střelců Serie A.

Obrazek,,Pokud se mi bude stejně dařit i nadále, může se to stát,'' připouští.A mohl na tom být mnohem lépe. V sedmém kole hrála Parma s Brekcií a zranění z tohoto zápasu vyřadilo mohutného střelce na dva měsíce z hry. Jedno je jisté - další branky už bude střílet v dresu milánského Interu.

Původní dohoda mezi Interem a Parmou počítala s dvouletým Adriánovým pobytem v městě potravin. Jenže na konci minulého roku byl zatčen majitel firmy Parmalat a vlastník Parmy, Calisto Tanzi, pro obrovské dluhy tížící klub i potravinářský gigant. A Parma musela začít prodávat. Mezi jinými se z donucení vzdala i Adriana, za nějž vyinkasovala okolo 27 milionů eur a na hostování přišli mladí útočníci Eliakwu a Zicu. A to vše jen za ,,polovinu'' Adriana…

,,Těší mě, být zpátky doma. Inter mě do Itálie přivedl, doufám, že mu pomohu,'' sdělil Adriano krátce po příchodu na San Siro.Návrat do Interu nezhatilo ani listopadové Adrianovo televizní prohlášení, v němž se vyznal z lásky k milánskému AC, odvěkému rivalovi modročerných barev. Mimo jiné také prozradil, že kdyby dostal od rossoneri nabídku, neodmítl by.Něco takového v Interu nepřijali zrovna s nadšením. Však také krátce poté přispěchal Adriano s novým vyjádřením. Prohlásil, že jeho srdce nadále patří Interu. Navíc se veřejně omluvil tehdejšímu prezidentovi klubu Massimu Morattimu.

,,Mé názory a myšlenky, týkající se milánského AC, byly špatně pochopeny. Když se mě televize ptala na můj názor na AC Milán, nemohl jsem na ně přece začít nadávat. Jsem ještě mladík a rossoneri jsou velký klub. Brzy ze mne bude hráč Interu, o tom není pochyb. V tomhle klubu je má budoucnost, vždy mi bylo jasné, že z Parmy odejdu jedině do Interu,'' vysvětloval Adriano.

A nezapomněl vyjádřit vděk i Massimo Morattimu, který nedávno z pozice prezidenta odstoupil: ,,Chtěl bych poděkovat panu Morattimu za jeho porozumění při tomhle nepříjemném incidentu. Vděčím Interu i panu Morattimu za mnohé,''dodal.